... a hrdý orel z nebe láskou padlý
chtěl by létat, avšak křídla má zmáčená
vlastní krví, potoky slz
byl tak blízko nebe a to mu teď vzali
a hyeny chodí kolem a šeptají si:
co s takovým orlem? hodíme ho do potravy!


Děšť bičuje holou skálu
mohutná křídla chrání tu lidskou vřavu
a poslední hranice, je mrtvolami pokryta
sílu sbírá z holé hrůzy
lidé mu podporu a naději dali,
tak proč si připadá, že stojí tak sám?


a hrdý orel z nebe láskou padlý
chtěl by létat, ale křídla mu polámali
orle, bolí to, já vím, ale teď nesmíš se vzdát,
svoji sílu musíš dalším lidem dát
vstaň, v srdci si uchovej bolest i naději
ty víš, že za mraky je slunce, že občas vychází.


Déšt krutě dál bičuje holou skálu
a hrdý orel z nebe láskou padlý
ač mu křídla polámali, bolestivě vstal
odhodlanost v očích, smutek v srdci
pozvedl zobák, bojuje dál ...